Sestava
14. února 2008 v 21:18
|
Guns n´Roses
| (1985) | |
|---|---|
| (1985-1990) | |
| (1990-1991) | |
| (1991-1994) | |
| (1994-1996) | |
| (1997-1998) | |
| (1998-2000) | |
| (2000-2002) | |
| (2002-2004) | |
| (2004-2006) | |
| (2006) | |
| (2006-) |
Alba, Singly, Videoklipy
14. února 2008 v 21:18
Alba
| Rok | Album | Billboard 200 | UK Albums Chart | Prodej v USA | Certifikace |
|---|---|---|---|---|---|
| 1986 | Live ?!*@ Like a Suicide (EP) | - | - | 10,000 | - |
| 1987 | Appetite for Destruction | 1 | 5 | 18,000,000 | 15x Platinové |
| 1988 | G N' R Lies (EP) | 2 | 22 | 5,000,000 | 5x Platinové |
| 1991 | Use Your Illusion I | 2 | 2 | 5,355,985 | 7x Platinové |
| 1991 | Use Your Illusion II | 1 | 1 | 5,435,447 | 7x Platinové |
| 1993 | The Spaghetti Incident? | 4 | 2 | 1,290,849 | Platinové |
| 1998 | Use Your Illusion | - | - | 430,912 | - |
| 1999 | Live Era: '87-'93 | 45 | 45 | 729,370 | Zlaté |
| 2004 | Greatest Hits | 3 | 1 | 2,419,000 | 2x Platinové |
| ??? | Chinese Democracy | - | - | - | - |
Počty prodaných kopií se vztahují jen na Spojené státy, celosvětově prodala kapela asi 90 milionů kopií svých alb.
Singly
Poznámka: IRS nebyla vydána oficiálně, ale šlo pouze o demoverzi uniklou na internet. Přesto se umístila na žebříčku předtím, než byla rádia donucena ji stáhnout.
Videoklipy
| Rok | Jméno | Režisér | Album |
|---|---|---|---|
| 1987 | It's So Easy | Nigel Dick | Appetite for Destruction |
| 1987 | Welcome to the Jungle | Nigel Dick | Appetite for Destruction |
| 1988 | Sweet Child O' Mine | Nigel Dick | Appetite for Destruction |
| 1989 | Paradise City | Nigel Dick | Appetite for Destruction |
| 1989 | Patience | Nigel Dick | G N' R Lies |
| 1991 | You Could Be Mine | Andy Morahan | Use Your Illusion II |
| 1991 | Don't Cry | Andy Morahan | Use Your Illusion I |
| 1991 | Don't Cry (Alternate Lyrics) | Andy Morahan | Use Your Illusion II |
| 1991 | Live and Let Die | Josh Richman | Use Your Illusion I |
| 1992 | November Rain | Andy Morahan | Use Your Illusion I |
| 1992 | Knockin' on Heaven's Door | Andy Morahan | Use Your Illusion II |
| 1992 | Yesterdays | Andy Morahan | Use Your Illusion II |
| 1992 | The Garden | Del James | Use Your Illusion I |
| 1993 | Civil War | - | Use Your Illusion II |
| 1993 | Dead Horse | Louis Marciano | Use Your Illusion I |
| 1993 | Garden of Eden | Andy Morahan | Use Your Illusion I |
| 1994 | Estranged | Andy Morahan | Use Your Illusion II |
| 1994 | Since I Don't Have You | Sante D'Orazio | The Spaghetti Incident? |
| 1999 | Welcome to the Jungle | - | Live Era: '87-'93 |
| 2000 | It's So Easy | - | Live Era: '87-'93 |
Členové
14. února 2008 v 21:16
|
Guns n´Roses
Současní členové:
- Axl Rose - zpěv, piano (1985-současnost)
- Dizzy Reed - klávesy (1990-současnost)
- Robin Finck - kytara (1997-současnost)
- Tommy Stinson - baskytara (1998-současnost)
- Chris Pitman - klávesy, programování (1998-současnost)
- Bryan Mantia - bicí (2000-současnost)
- Richard Fortus - kytara (2002-současnost)
- Bumblefoot - kytara (2006-současnost)
- Frank Ferrer - bicí (2006-současnost)
Bývalí členové
- Ole Beich - baskytara (1985)
- Rob Gardner - bicí (1985)
- Tracii Guns - kytara (1985)
- Steven Adler - bicí (1985-1990)
- Izzy Stradlin - kytara (1985-1991)
- Gilby Clarke - kytara (1991-1994)
- Slash - kytara (1985-1996)
- Matt Sorum - bicí (1990-1997)
- Duff McKagan - baskytara (1985-1998)
- Josh Freese - bicí (1997-2000)
- Paul Tobias - kytara (1994-2002)
- Buckethead - kytara (2000-2004)
Členové pro turné
- Tracey Amos - doprovodný zpěv (1991-1993)
- Teddy Andreadis - harmonika, klávesy, doprovodný zpěv (1991-1993)
- Roberta Freeman - doprovodný zpěv (1991-1993)
- Diane Jones - lesní roh (1991-1993)
- Cece Worrall - lesní roh (1991-1993)
Náhradníci na turné
- Fred Coury - bicí (1987-1988 - osm vystoupení)
- Stephen Harris - baskytara (1988 - jedno vystoupení)
- Don Henley - bicí (1989 - jedno vystoupení)
- Izzy Stradlin - kytara (1993 - pět vystoupení)
- Frank Ferrer - bicí (2006 - jedenadvacet vystoupení)
Hosté na turné
- Vince Neil - zpěv (1988 - jedno vystoupení)
- Matt McKagan - lesní roh (1989 - čtyři vystoupení)
- Shannon Hoon - bongo, zpěv (1991-1993 - devět vystoupení)
- Sebastian Bach - zpěv (1991, 2006 - patnáct vystoupení)
- Lenny Kravitz - kytara, zpěv (1992 - jedno vystoupení)
- Steven Tyler - zpěv (1992 - jedno vystoupení)
- Joe Perry - kytara (1992 - jedno vystoupení)
- Brian May - kytara (1992-1993 - dvě vystoupení)
- Elton John - piano (1992 - jedno vystoupení)
- Ron Wood - piano (1993 - dvě vystoupení)
- Tom Doyle - bongo (1993 - čtyři vystoupení)
- Michael Monroe - zpěv (1993 - jedno vystoupení)
- Blake Stanton - zpěv (1993 - jedno vystoupení)
- Izzy Stradlin - kytara (2006 - sedmnáct vystoupení)
- Kid Rock - zpěv (2006 - jedno vystoupení)
Historie
14. února 2008 v 21:14
|
Guns n´Roses
Vzestup ke slávě (1985-1990)
Když se Tracii Guns a Rob Gardner nemohli zúčastnit prvního vystoupení Guns N' Roses v Seattlu, Axl Rose oslovil kytaristu Slashe a bubeníka Stevena Adlera, kteří jeho nabídku přijali a tak vznikla nejslavnější sestava skupiny. Během cesty zpět do Los Angeles napsali členové skupiny píseň "Welcome to the Jungle", která se stala jednou z jejich nejpopulárnějších.
Skupina si sama nahrála EP Live ?!*@ Like a Suicide, jejíž kopie se dostala i k šéfům hudebního nakladatelství Geffen Records, kteří se skupinou podepsali smlouvu. V roce 1987 vyšlo jejich první regulérní album Appetite for Destruction, které obsahovalo hity "Welcome to the Jungle", "Paradise City", nebo "Sweet Child O' Mine" a po celém světě se prodalo přibližně pětadvacet milionů kopií[1].
.
V roce 1988 vyšlo album G N' R Lies, které také obsahovalo písně z EP Live ?!*@ Like a Suicide. Píseň "One In A Million" vzbudila velkou kontroverzi, neboť se v jejím textu objevují slova "niggers" (tj. negři) a "faggots" (tj. buzeranti) a vedly k obviněním skupiny z rasismu a nesnášenlivosti vůči homosexuálům. Rose obvinění odmítl s tvrzením, že má rád homosexuální zpěváky, například Freddie Mercuryho a Eltona Johna.
V roce 1989 byli Guns N' Roses nominováni na několik American Music Awards. McKagan a Slash byli pod vlivem drog a mluvili vulgárně, když přebírali ceny za nejlepší heavy metalové album za Appetite for Destruction a za nejlepší heavy metalovou píseň za "Paradise City". Kvůli incidentu byly následující přenosy vysílány s pětisekundovým zpožděním. Jejich píseň "Sweet Child O' Mine" byl vyhlášena jako nejlepší píseň z žánru pop/rock.
Nakladatelství začalo požadovat po některých členech, aby změnili své chování. Rose hrozil, že skupinu rozpustí, pokud se nebudou léčit, čímž donutil členy léčení podstoupit.
Use Your Illusion (1991-1993)
V roce 1990 se skupina vrátila do studia, kde začal nahrávat svůj zatím nejambicióznější projekt. Bubeník Steven Adler nebyl v důsledku svých potíží s kokainem a heroinem schopen pokračovat v nahrávání a v srpnu 1990 byl ze skupiny vyhozen. Nahradil jej Matt Sorum, bývalý bubeník skupiny The Cult. Členem Guns N' Roses se stal také klávesista Dizzy Reed. Nakonec bylo nahráno dost materiálu pro vznik dvojalba, ale členové se rozhodli vydat dvě samostatná alba, Use Your Illusion I a Use Your Illusion II. Alba debutovala na americkém žebříčku na prvních dvou místech, což se předtím nikomu nepodařilo.
Po vydání alb se skupina vydala na 28 měsíců trvající světové turné nazvané Use Your Illusion Tour, které zaznamenalo obrovský úspěch, ale zároveň při něm došlo k několika incidentům. V létě 1991 během koncertu v St. Louis skočil Axl Rose mezi diváky a napadl jednoho z nich, protože si nahrával jejich vystoupení na videokameru. Poté Rose ukončil koncert a odešel do zákulisí a dav fanoušků začal páchat výtržnosti, při kterých bylo zraněno několik desítek lidí. Rose byl obviněn z vyprovokování výtržností, ale déle než rok se jej nepodařilo zatknout, protože kapela koncertovala v zahraničí. Soud ale nakonec rozhodl, že Rose incident nevyprovokoval a osvobodil jej. Mezitím skupinu opustil kvůli sporům s Rosem kytarista Izzy Stradlin a nahradil jej Gilby Clarke.
V roce 1992 vystoupili Guns N' Roses na Freddie Mercury Tribute Concert, což byl koncert uspořádaný k uctění památky Freddie Mercuryho a zahráli tam dvě své písně. Ve stejném roce uspořádali několik koncertů společně se skupinou Metallica. Během koncertu v Montrealu byl zpěvák Metallicy James Hetfield zraněn pyrotechnikou. Metallica byla tímto donucena ukončit své vystoupení, ale Guns N' Roses byli požádáni, aby vystoupili. Po dlouhém zdržení se na pódiu objevili Guns N' Roses, ale po čtyřech písních se Rose rozhodl vystoupení kvůli problémům s hlasem ukončit. Jeho rozhodnutí opět rozpoutalo výtržnosti.
Skupina také natočila několik videoklipů, které měly podpořit prodej alb a koncertní turné, některé z nich, např. "November Rain", patří mezi nejdražší kdy natočené videoklipy.
"November Rain" se stal nejhranějším videoklipem na MTV a vyhrál MTV Video Music Awards za nejlepší kameru. Během show skupina zahrála píseň spolu se zpěvákem Eltonem Johnem.
V květnu 1993 si Gilby Clarke zlomil zápěstí při motocyklové nehodě a bylo nutno jej pro několik vystoupení v Evropě nahradit. Do skupiny se tady vrátil Izzy Stradlin, který odehrál pět koncertů.
Úspěšné turné skončilo 17. července 1993 v Buenos Aires v Argentině. Turné zaznamenalo několik rekordů v návštěvnosti, trvalo 28 měsíců a během něj bylo odehráno více než 200 koncertů. Koncert v Buenos Aires byl zároveň posledním koncertem Guns N' Roses v klasické sestavě.
Úpadek (1994-1997)
V listopadu 1993 vydala skupina album The Spaghetti Incident?, které obsahovalo cover verze především punkových písní. Album ovšem nezaznamenalo takový úspěch jako ta předchozí. Gilby Clarke byl ze skupiny vyhozen v roce 1994, protože podle ostatních členů jeho schopnosti psát písně nedosahovaly takových kvalit, aby byly užitečné při jejich dalším projektu. Do skupiny přišel jako náhrada za Clarka přítel Axla Rose Paul Tobias, který ovšem se zbytkem skupiny nevycházel dobře. Ve stejném roce nahrála skupina cover verzi písně od Rolling Stones "Sympathy for the Devil" pro film Interview s upírem. Vše vyvrcholilo při nahrávání písně, kdy Tobias nahrál několik vlastních sól jako přídavek k těm, které nahrál Slash. Slash zuřil, když slyšel konečnou verzi písně, kde byla použita Tobiasova sóla. Slash v roce 1995 několikrát skupinu opustil a poté se do ní vrátil, až v roce 1996 definitivně Guns N' Roses opustil a začal se věnovat své kapele Slash's Snakepit, se kterou již v roce 1995 vydal album It's Five O'Clock Somewhere. Slashe v kapele nahradil Robin Finck. V roce 1997 byl vyhozen Matt Sorum, protože se pohádal s Rosem ohledně negativních komentářů, které o Slashovi pronesl Paul Tobias. V roce 1998 odstoupil Duff McKagan od smlouvy a opustil skupinu. Axl Rose tak zůstal ve skupině jako jediný ze slavné sestavy, která nahrála Appetite for Destruction.
Noví Guns N' Roses (1998-současnost)
V roce 1997 se objevily spekulace, že Axl Rose začal ve studiu pracovat na novém albu, tvrdilo se také, že na něm pracuje už od roku 1994. V roce 1998 Rose oznámil, že pracuje na nové desce a spolu s ním i bubeník Josh Freese (člen The Vandals), baskytarista Tommy Stinson (ex-člen The Replacements), klávesisté Dizzy Reed a Chris Pitman a kytaristé Robin Finck (ex-člen Nine Inch Nails) a Paul Tobias.
V roce 1999 vydala skupina píseň "Oh My God", která byla považována za předehru k připravovanému novému albu s názvem Chinese Democracy. Guns N' Roses také vydali desku Live Era: '87-'93, která obsahovala živé nahrávky z let 1987-1993.
V roce 2000 do Guns N' Roses přišli avantgardní kytarista Buckethead a bubeník Josh Freese byl nahrazen Bryanem Mantiou, bývalým členem skupiny Primus. Nová sestava debutovala v lednu 2001 na dvou koncertech, jednom v Las Vegas a druhém na festivalu Rock in Rio v Rio de Janeiro. Skupina zahrála několik písní ze starších časů stejně jako několik písní z připravovaného alba. Další dvě vystoupení proběhly na konci roku 2001 opět v Las Vegas.
V roce 2002 opustil skupinu Paul Tobias kvůli nespokojenosti s protahováním natáčení alba. Nahradil jej Richard Fortus, ex-člen Love Spit Love. Skupina poté odehrála v srpnu 2002 několik koncertů a oznámila turné po Evropě a Asii. Guns N' Roses také v srpnu 2002 vystoupili na MTV Music Awards. Americké turné v roce 2002, první od roku 1993, mělo podpořit očekávané album Chinese Democracy. První koncert byl zrušen, neboť se na něj Rose nedostavil a opět propukly výtržnosti. Turné se setkalo se smíšenými výsledky. Lístky na koncerty v menších městech se špatně prodávaly, ale v New Yorku byly vyprodány během několika minut. Proběhlo několik koncertů, ale protože se Rose nedostavil na koncert ve Philadelphii, zrušil promotér zbytek turné.
Buckethead opustil skupinu v březnu 2004 a náhrada za něj nebyla oznámena. V březnu 2004 také vyšlo best-of album Greatest Hits. Rose kritizoval, že výběr písní na albu s ním nikdo nekonzultoval a podnikl i neúspěšné právní kroky, aby jeho vydání zabránil. V létě 2004 vydalo, přes Rosův nesouhlas, Cleopatra Records album Hollywood Rose: The Roots of Guns N' Roses, což byl výběr dem, které kdysi Axl Rose nahrál.
Tarja Turunen
12. ledna 2008 v 17:07
|
Tarja Turunen
V šesti letech začala se studiem zpěvu a ve svých osmnácti letech pokračovala ve studiu klasického zpěvu na finské Sibelius Academy. Ve stejné době Tarja dostala nabídku od svého spolužáka Tuomase Holopainena k účasti na společném akustickém projektu a návrh přijala. Po krátké době se k nim přidal kytarista Emppu Vuorinen a vznikli Nightwish. V roce 1997 vydalo finské vydavatelství Spinefarm Records jejich debutové album "Angels Fall First", kombinující metal a klasiku. Ve stejné době se Tarja zúčastnila operního festivalu Savonlinna a tím se zapsala do podvědomí posluchačů jako zpěvačka dvou odlišných druhů zpěvu - metalu a klasické hudby.
Roku 1998 následovalo další album Nightwish, "Oceanborn'"', které obsahovalo písně jako "Sleeping Sun" nebo cover-verzi "Walking In The Air" a album se brzy mohlo pyšnit titulem platinovým. Oceanborn vynesl Nightwish až na vrchol a Tarja se stala díky svému osobitému projevu a charizma jednou z nejpopulárnějších žen v tvrdé hudbě po celém světě. Vokalistku skupiny Nightwish obsazovalo na titulní stranu mnoho rockových a metalových magazínů, jako Metallian, Blue Wings, Metal Hammer, Rock Hard, Metal Heart aj. Ve velkém množství z nich ji také čtenáři zvolili nejlepší zpěvačkou roku.
Poté si dala Tarja pauzu kvůli dokončení studia a vedlejším projektům. Koncem roku 1999 Tarja přijala nabídku jako sólová zpěvačka v moderním baletu "Evankeliumi" ve finském národním domu opery a koncert byl velmi brzy vyprodán.
V roce 2000 vyšlo další album Nightwish, "Wishmaster" a stalo se po několika týdnech taktéž platinovým. Po něm následující EP "Over The Hills And Far Away" bylo oceněno platinou hned dvakrát po sobě, a podobně se mu vedlo i v jiných zemích. Během nahrávání vokálů k "Century Child" si Tarja našla čas i pro hostování na desce "Infinity" Beta Vasqueze, argentinského basisty, pro kterého byly vokální linky nazpívané Tarjou velkým pomocným prvkem a "Infinity" se prodávalo v celé Evropě.
Tarjiným dalším projektem bylo turné po jižní Americe a Německu, "Noche Escandinava (Scandinavian Night)", kterého se zúčastnila s finskými operními umělci a roku 2004 se opakovalo. Poté Tarja cestovala po celé Evropě, Japonsku i Americe a zpívala písně od skladatelů jako Jean Sibelius nebo Richard Strauss a celé turné mělo skvělý ohlas.
Nové album "Once" zajistilo Nightwish ještě větší popularitu po celém světě a následující světové turné bylo největší, jaké kdy finská kapela měla. Tentýž rok byl pro Tarju velmi náročný, protože začala s natáčením svého vánočního alba. Brzy jí vyšlo EP "Yhden Enkelin Unelma", které bylo v krátké době oceněno.
Sólová dráha
Po rok a půl dlouhém turné s Nightwish byla Tarja ze skupiny vyhozena kvůli údajnému komerčnímu přístupu a neúctě k fanouškům[1]. Ve skupině Nightwish ji zastoupila nová zpěvačka Anette Olzon. Podle mnohých fanoušků je Tarja ve skupině nenahraditelná a její vyhození bylo chybou.
Tarja začala pracovat na dalším vánočním albu Henkäys ikuisuudesta (Breath From Heaven), tentokrát s klasickými vánočními hity jako "Happy Christmas(War Is Over)" a "Happy New Year" i s písněmi, které nazpívala společně s dětskými sbory.
| Tarja Soile Susanna Turunen Cabuli | |
|---|---|
| Narození | |
| Datum: | 17. srpna 1977 |
| Místo: |
Členové Kapely, Diskografie
4. prosince 2007 v 12:43
|
Ac/ Dc
Členové kapely:
Současní členové:
- Brian Johnson - zpěv (1980-současnost)
- Angus Young - kytara (1973-současnost)
- Malcolm Young - kytara, doprovodný zpěv(1973-současnost)
- Cliff Williams - baskytara, doprovodný zpěv (1977-současnost)
- Phil Rudd - bicí (1975-1983, 1994-současnost)
Bývalí členové:
- Bon Scott - zpěv (1974-1980) [zemřel]
- Simon Wright - bicí (1983-1989)
- Chris Slade - bicí (1989-1994)
- Mark Evans - baskytara (1975-1977)
- Dave Evans - zpěv (1973-1974)
Diskografie:
Studiová alba:
| Jméno | Datum vydání | Label | Prodejnost v USA[6] |
|---|---|---|---|
| High Voltage (Aus.) | Únor 1975 | Albert | |
| T.N.T. (Aus.) | Prosinec 1975 | Albert | |
| High Voltage | Září 1976 | Atlantic | 3 miliony |
| Dirty Deeds Done Dirt Cheap (Aus.) | Září 1976 | Albert | |
| Dirty Deeds Done Dirt Cheap | Listopad 1976 | Atlantic | 6 milionů |
| Let There Be Rock (Aus.) | Březen 1977 | Albert | |
| Let There Be Rock | Červen 1977 | Atlantic | 2 miliony |
| Powerage | Květen 1978 | Atlantic | 1 milion |
| Highway to Hell | Červenec 1979 | Atlantic | 7 milionů |
| Back in Black | Červenec 1980 | Atlantic | 21 milion |
| For Those About to Rock | Listopad 1981 | Atlantic | 4 miliony |
| Flick of the Switch | Srpen 1983 | Atlantic | 1 milion |
| '74 Jailbreak | October 1984 | ATCO | 1 milion |
| Fly on the Wall | Červen 1985 | Atlantic | 1 milion |
| Who Made Who | Květen 1986 | Atlantic | 5 milionů |
| Blow Up Your Video | Leden 1988 | Epic | 1 milion |
| The Razors Edge | Září 1990 | Atlantic | 5 milionů |
| Ballbreaker | Září 1995 | Elektra | 2 miliony |
| Volts | Listopad 1997 | East West | |
| Stiff Upper Lip | Únor 2000 | EMI | 1 milion |
| TBA | Leden 2008 | Sony |
Živá alba:
| Jméno | Datum vydání | Label | Producent |
|---|---|---|---|
| If You Want Blood You've Got It | Říjen 1978 | Atlantic | Vanda / Young |
| Live | Říjen 1992 | Atlantic | Bruce Fairbairn |
| Live: 2 CD Collector's Edition | Říjen 1992 | Atlantic | Bruce Fairbairn |
| Live from the Atlantic Studios | Listopad 1997 | East West | George Young |
| Let There Be Rock: The Movie | Listopad 1997 | East West | Tony Platt |
Videografie:
| Jméno | Rok vydání | Label |
|---|---|---|
| AC/DC: Let There Be Rock | 1980 | Warner Home Video |
| Fly on the Wall | 1985 | Atlantic Video |
| Who Made Who | 1986 | Warner Music Vision |
| AC/DC (Aus.) | 1989 | Albert Productions |
| Clipped | 1991 | ATCO Video / Atlantic Video |
| Live at Donington | 1991 | Atlantic Video |
| For Those About to Rock | 1993 | Warner Home Video |
| No Bull | 1996 | East West |
| Stiff Upper Lip Live | 2001 | Elektra Entertainment Group |
| Live '77 (Japonsko) | 2003 | VAP |
| Toronto Rocks | 2004 | Rhino Entertainment |
| Family Jewels | 2005 | Sony BMG |
Historie: Část 3
4. prosince 2007 v 12:38
|
Ac/ Dc
Obnovení popularity (1988 - 2000)
Album AC/DC z roku 1988, Blow Up Your Video, bylo nahráváno v Miraval Studio v Le Val ve Francii a na jeho tvorbě se opět podíleli původní producenti Harry Vanda a George Young. Kapela nahrála devatenáct písní a na album jich bylo zařazeno deset, přesto bylo album kritizováno za to, že obsahuje mnoho "výplně".Blow up Your Video dosáhlo značného komerčního úspěchu, prodalo se jej více kopií než předchozích dvou alb dohromady a na britském žebříčku se umístilo na druhém místě, což byl největší úspěch od alba Back in Black z roku 1980. Sjngl "Heatseeker" se dostal do první dvacítky singlového žebříčku a album obsahovalo i další populární písně, například "That's The Way I Wanna Rock And Roll". Světové turné k albu začalo v únoru 1988 v Perthu. V dubnu 1988 oznámil Malcolm Young, že turné na nějakou dobu opustí, především kvůli léčbě z alkoholismu. V kapele jej zatím nahradil jeho příbuzný Stevie Young.
Po skončení turné z kapely odešel Simon Wright a začal spolupracovat na albu Ronnieho Jamese Dia Lock up the Wolves. V kapele jej nahradil studiový hudebník Chris Slade. Johnson se dění ve skupině také několik měsíců neúčastnil, protože se rozváděl, takže bratři Youngovi napsali všechny písně pro nové album, v čemž pokračovali i u následujících alb. Nové album z roku 1990, The Razors Edge, produkoval Bruce Fairbairn, který dříve spolupracoval s Aerosmith a Bon Jovi. Album znamenalo pro AC/DC úpsěšný návrat mezi nejpopulárnější kapely. Hity "Thunderstruck" a "Are You Ready" se umístily na 5., respektive 16. místě žebříčku Mainstream Rock Tracks a "Moneytalks" se umístil na 23. místě amerického singlového žebříčku. Album získalo několik platinových desek a ve Spojených státech se dostalo v žebříčku do nejlepší desítky. Několik koncertů na turné k albu Razors Edge bylo nahráno a ty posloužily jako základ živého alba s názevm Live. Album opět produkoval Fairbairn a je považováno za jedno z nejlepších živých alb 90. let.O rok později nahrála kapela píseň "Big Gun" pro soundtrack k filmu Arnolda Schwarzeneggera Poslední akční hrdina. Singl s písní se umístil na prvním místě žebříčku U.S. Mainstream Rock, což se kapele povedlo vůbec poprvé.
V roce 1994 pozvali Youngovi Phila Rudda na několik jam sessions. Nakonec se opět stal bubeníkem kapely a nahradil Sladea, který se s kapelou rozešel v dobrém, protože chápal chuť členů hrát opět s Ruddem. Sestava z let 1980 - 1983 se tak sjednotila a v roce 1995 vydala album Ballbreaker, které nahrála v Ocean Way Studios v Los Angeles a produkoval jej Rick Rubin. První singl z alba, "Hard as a Rock" se umístil na prvním místě amerických žebříčků. Byly vydány i další dva singly a to: "Hail Ceasar" a "Cover You in Oil".
V roce 1997 vyšel box set Bonfire. Obsahoval čtyři alba, remaseterovanou verzi Back in Black, Volts (disk s alternativními verzemi, nevydanými písněmi a živými nahrávkami) a dvě živá alba, Live from the Atlantic Studios a Let There Be Rock: The Movie. Americká verze obsahovala barevný booklet, oboustranný plakát, nálepku, smývatelné tetování, otvírák a trsátko.
V roce 2000 vydali AC/DC své šestnácté studiové album, Stiff Upper Lip, které produkoval George Young. Album bylo kritikou přijato pozitivněji než předchozí Ballbreaker, ale byl mu vyčítán nedostatek nových nápadů.Australská verze obsahovala bonusový disk se třemi propagačními videi a několika živými nahrávkami pořízenými v Madridu v roce 1996. Album Stiff Upper Lip se umístilo na prvním místě žebříčku v pěti zemích, mimo jiné v Argentině a v Německu. Ve Spojených státech se album umístilo na sedmém místě. První singl, "Stiff Upper Lip" se na čele amerického žebříčku Mainstream Rock Tracks udržel čtyři týdny. Další singly byly ve Spojených státech také úspěšné, "Safe in New York City" se umístil na 31. a "Sattelite Blues" na 7. místě.
Poslední vývoj (2000 - současnost)
V roce 2002 podepsali AC/DC dlouhodobou smlouvu se Sony Music, která poté vydala sérií remasterovaných alb v rámci série AC/DC Remasters. Každé album obsahovalo rozšířený booklet, unikátní fotografie, memorabilia a poznámky.[48] V roce 2003 byl celý katalog (kromě alb Ballbreaker a Stiff Upper Lip) remasterován a znovu vydán. Ballbreaker byl vydán v roce 2005 a Stiff Upper Lip v dubnu 2007.
V květnu 2003 přijal Malcolm Young cenu Teda Edwarda za skvělou službu australské hudbě (Ted Albert Award for Outstanding Service to Australian Music) při příležitosti Music Winner Awards, kde současně vzdal úctu Bonu Scottovi.Ve stejném roce RIAA aktualizovala počet prodaných alb AC/DC ve Spojených státech z 46,5 milionu na 63 miliony, čímž se AC/DC stali pátou nejúspěšnější kapelou ve Spojených státech. Vyšší prodejnosti dosáhly jen kapely The Beatles, Led Zeppelin, Pink Floyd a Eagles. RIAA také ocenila album Back in Black dvakrát diamantovou deskou za více než 20 milionů prodaných kopií, címž se album stalo šestým nejúspěšnějším albem ve Spojených státech a v roce 2005 se s 21 miliony prodaných kopií posunulo na páté místo.
Dne 30. července 2003 vystoupili AC/DC před půl milionem diváků spolu s Rush a The Rolling Stones na Molson Canadian Rocks for Toronto, což byl koncert, který měl městu pomoci překonat následky epidemie SARS. Šlo o největší koncert v dějinách Severní Ameriky na kterém se vybíralo vstupné.
Dne 1. října 2004 byla hlavní dopravní tepna v Melbourne, Corporation Lane, přejmenována na počest kapely. Představitelé města však zamítli použití lomítka v názvu ulice a ta se tak jmenuje ACDC Lane.Ulice se nachází poblíž Swanston Street, kde byl v roce 1975 natočen videoklip k písni "It's a Long Way to the Top (If You Wanna Rock 'n' Roll)".Již 2. března 2000 byla jedna ulice v Leganés ve Španělsku pojmenována "Calle de AC/DC".
AC/DC byli v roce 2005 s příjmy 25 miliony aus$ druhou nejvíce vydělávající australskou kapelou a to i přesto, že nevydali žádné album, ani nekoncertovali. Nejvíce (50 milionů aus$) pak vydělala kapela The Wiggles.
Uvedení do Rock and Roll Hall of Fame a odkaz kapely
AC/DC byli do Rock and Roll Hall of Fame uvedeni v březnu 2003. Během ceremoniálu zahráli písně "Highway to Hell" a "You Shook Me All Night Long" spolu se Stevenem Tylerem z Aerosmith. Ten popsal jejich power chords jako "blesk zespodu, který vám dá druhý nejsilnější proud, která může projít vašim tělem."
Při svém projevu citoval Brian Johnson píseň "Let There Be Rock" z roku 1977:
| In the beginning, back in 1955, man didn't know about the rock 'n roll show and all that jive. The white man had the schmaltz, the black man had the blues, but no one knew what they was gonna do but Tchaikovsky had the news, he said: 'let there be rock'. Tohle napsal Bon Scott. Je mi opravdovou ctí přijmout dnes toto ocenění. |
Odkaz kapely je stále aktuální. AC/DC se dočkali mnoha hudebních ocenění, ať už od kritků, nebo od podobně slavných a respektovaných umělců. Například zpěvačka Lidna Ronstadt prohlásila, že jim v 70. letech nevěnovala pozornost, ale "AC/DC jsou opravdou dobrou kapelou a v současnosti je miluje."
Nové album
V roce 2006 zahájili AC/DC ve studiu práci na novém albu. Malcolm Young prohlásil: "Kapela v současnosti píše a nahrává materiál pro dychtivě očekávané nové album, ale zatím nebylo určeno datum vydání." V roce 2004 řekl Brian Johnson, že poprvé od alba Blow Up Your Video bude psát texty. Řekl také, že Angus Young přišel s tvrdšími riffy, než jsou ty ve Stiff Upper Lip.V roce 2005 potvrdil Johnson, že neví, kdy bude album vydáno a kdo jej bude produkovat. Malcolm Young prohlásil, že nové album bude "muset být perfektní."






































































